Novinky a zajímavosti

 

Newsletter 11/2021
>>> PDF ke stažení <<< >>> PDF ke stažení <<<

Velká dešťovka

Velká dešťovka

1.6.2020

Státní fond životního prostředí nabízí kromě dotačního programu Dešťovka II, který je určen pro majitele a stavebníky rodinných a bytových domů, také dotační program, nazývaný Velká dešťovka. Zde je k dispozici zhruba 1 miliarda Kč pro obce a města na opatření, která v urbanizovaných částech zefektivní vsakování dešťových srážek a podpoří jejich zachytávání pro další využití.

Obce a města mohou žádat o dotace až do 11.ledna 2021 pod číslem výzvy 144, podporovaná aktivita 1.3.2.: Hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. Došlé projekty budou vyhodnocovány průběžně až do vyčerpání alokace. Jedná se o výzvu nesoutěžní, což znamená, že dotaci obdrží všechny projekty, které splní podmínky pro její získání. Podpora činí až 80 % nákladů, minimální hodnota projektu je 200 tis. Kč.

K podporovaným projektům se řadí například vybudování podzemních akumulačních nádrží na zachytávání srážkových vod a jejich opětovné využití (např. na zálivku či splachování WC.

Detaily výzvy si můžete vyhledat na adrese:

 

https://www.opzp.cz/nabidka-dotaci/detail-vyzvy/?id=151

POMOCÍ NASBÍRANÉ DEŠŤOVÉ VODY SNÍŽÍTE CO2 EMISE

Pomocí nasbírané dešťové vody snížíte CO2 emise : 560 000 tun v Německu

 

 

 

Vodovodní síť pro veřejnou potřebu zásobuje téměř 4,6 bilionu kubických metrů pitné

vody za rok tuzemské domácnosti a drobné podniky. Ale pouze polovina z tohoto

objemu vody musí mít kvalitu pitné vody.

Použitím dešťové vody na splachování toalet, praní nebo uklízení domácností,

na zalévání zahrady mohou tuzemské domácnosti snížit spotřebu pitné vody

až o 50 %. Potencionální úspory ve veřejné sféře jsou ještě vyšší. 

 

 

 

 

Úprava a přeprava pitné vody je nákladný proces.

Spotřeba elektřiny je přibližně 0,6kWh elektřiny na metr kubický.

Naopak spotřeba elektřiny u čerpadla na dešťovou vodu, které dostane

vodu z nádrže do domácnosti je pouze 0,15 kWh.

 

 

 

 

 

Snížením spotřeby pitné vody také dosáhneme úspor z hlediska technických a chemických procesů potřebných k čistění vody od:

  • Farmaceutických zbytků (hormony, antibiotika, kontrastní látky)
  • Hnojiva a dusičnany
  • Pesticidy a fungicidy

 

 

 

 

 

Zajímavosti

Hygienické aspekty využití dešťové vody.

4.1.2019

Hygienické aspekty využití dešťové vody.

Rozšíření využití dešťové vody vyvolalo v posledních letech, zejména díky dotačnímu programu „Dešťovka“ Státního fondu životního prostředí, mezi příjemci dotací i odbornou veřejností otázky o vhodnosti a hygienické nezávadnosti dešťové vody pro doporučená použití.

O tom, že je akumulovaná dešťová voda vhodná pro zavlažování zahrady, asi nikdo nepochybuje.  Ale jak je to s využitím dešťové vody pro splachování toalet a praní prádla? Nehrozí při tom šíření nějakých nebezpečných bakterií?

Protože v ČR je na toto téma zatím k dispozici jen velmi málo odborných článků, zjišťovali jsme situaci u oficiálních institucí v Německu, tedy v zemi, kde s využitím dešťové vody mají již několik desetiletí zkušeností. Na internetových stránkách německého sdružení pro využití dešťové vody www.fbr.de (Fachvereinigung für Betriebs- und Regenwassernutzung e.V.) jsou uvedeny tyto otázky a odpovědi:

Vyskytují se v nádržích na dešťovou vodu nebezpečné zárodky nemocí a mohou se v nich množit?

Nikoliv. V dešťové vodě se bakterie ohrožující zdraví zpravidla nevyskytují a pokud ano, tak jen krátkodobě a v nepatrné koncentraci. Všechny dosud uskutečněné výzkumy ukazují, že dešťová voda ze střech na obvyklých místech má zpravidla lepší kvalitu vody, než je vyžadována ze strany legislativy pro koupání.

Jediným potencionálním zdrojem možných zárodků nemocí je ptačí trus. Tyto zárodky ovšem potřebují, pokud se mají rozvíjet mimo organismus hostitele, ke svému rozvoji teplo a dostatek živin. Protože tyto životní podmínky se v nádržích na dešťovou vodu nevyskytují, tyto hygienicky nebezpečné bakterie pak sami odumírají.

Existují nějaké hygienické pochybnosti ohledně využití dešťové vody?

Nikoliv. Při instalaci podle platných technických předpisů, se striktním oddělením rozvodů pitné a užitkové vody, nedojde k ohrožení zdraví obvyklými infekčními způsoby, tedy polknutím, dlouhodobým kontaktem povrchem těla anebo dýcháním vodní mlhy. Například po spláchnutí WC je nebezpečí infekce z použité dešťové vody nesrovnatelně nižší než infekce ze splachovaných fekálií.

Může být dešťová voda bez rizika využívána i pro praní prádla?

Ano. Četné výzkumy prokázaly, že při použití dešťové vody nedochází ke zhoršení kvality praní, ani ke zvýšení počtu zárodků ve vypraném prádle po jeho usušení. Počet bakterií, které se do pračky dostanou dešťovou vodu, je mnohonásobně nižší než počet bakterií, které se tam dostanou samotným špinavým prádlem. Již během pracího procesu, nejpozději však během následného sušení, se tyto bakterie – ať již původem z dešťové vody anebo z prádla samotného – odstraní anebo odumřou. A protože tvrdost dešťové vody je velmi nízká, postačí nižší dávkování pracího prostředku.

Musí být dešťová voda před dalším využitím ještě dezinfikována?

Ne, dezinfekce není nutná. Dokonce, s ohledem na použitou energii, materiály a chemikálie při procesu dezinfekce, je považována pro trvale udržitelné zacházení s vodou za kontraproduktivní. A běžnou dezinfekcí se z dešťové vody nedá získat pitná voda, takže se tím využitelnost dešťové vody nedá rozšířit.

Musí být kvalita dešťové vody nějakým způsobem pravidelně ověřována?

Nemusí. Význam takovéhoto rozboru vody je, s ohledem na vysoké finanční náklady, malý. Pokud si přesto uživatel takovéto rozbory nechá dělat, postačuje výsledky porovnávat s hodnotami předepsanými pro vodu na koupání, nikoliv pro pitnou vodu.

Je využití dešťové vody vhodné i pro veřejné instituce?

Ano! Využívání dešťové vody, jak je výše uvedeno, nepředstavuje žádné zásadní hygienické riziko. Proto se doporučuje instalace zařízení na využití dešťové vody i ve veřejných budovách, jako jsou školy, školky nebo sportovní a víceúčelové haly.

Jak reguluje využití pitné vody německý zákon o pitné vodě (Trinkwasserverordnung)?

1. Zařízení na využití dešťové vody musí být nahlášeno Zdravotnímu ústavu.

2. V nájemních bytech musí mít nájemníci možnost používat pračku i s pitnou vodou.

3. Jedině v citlivých objektech, jako jsou školky, nemocnice, domy seniorů a podobných zařízeních, musí být pro praní prádla používána voda pitná.

Jaké další předpisy musí být při projektování a stavbě brány v úvahu pro dodržení hygienické bezpečnosti?

Nezbytné je dodržení veškerých norem a zákonů ze strany projektanta, instalační firmy i uživatele. Mimo jiné je třeba dbát na:

  • Striktní oddělení pitné a dešťové vody
  • Doplňování pitné vody do zásobníku dešťové vody je možné jen volným výtokem nad nejvyšší možnou úrovní vody z důvodu ochrany veřejné vodovodní sítě
  • Trvalé a jednoznačné označení veškerého potrubí a kohoutků dešťové vody
  • Zabezpečení kohoutů odběru dešťové vody před nepovolaným použitím (zejména dětmi)
  • Zabezpečení dešťové vody vůči zpětnému vzdutí vody z kanalizace.

 

Další informace na toto téma jsou uvedeny na internetových stránkách Spolkového úřadu pro životní prostředí (Umweltbundesamt). Z nich se hygieny týkají tyto body, resp. zásady:

Některé materiály střech nejsou vhodné pro další využití dešťové vody, např.: bitumen (živice), dehtovaná lepenka, měď, zinek.

Při použití dešťové vody na splachování WC není žádné riziko infekce.

Využití dešťové vody pro praní prádla je ekologicky vhodné. Praním v dešťové vodě, která je vždy měkká, se dá ušetřit 20 % pracích prášků. Proti této výhodě ale stojí určité zdravotní riziko, zejména pro osoby, jejichž imunitní systém není vyvinut normálním způsobem: batolata, senioři, nemocné osoby. Při samotném praní se sice zdraví ohrožující zárodky díky teplotě a pracímu prášku usmrtí, při následném máchání se však do prádla mohou tyto zárodky znovu dostat. Toto riziko může být eliminováno úpravou dešťové vody anebo následným žehlením.

K zařízením na využití dešťové vody nemohou být z hygienického hlediska žádné námitky, a to ani po mnohaletém provozu. Předpokladem však je, že jsou naprojektovány, instalovány a provozovány podle platných norem a všeobecně uznávaných zásad pro technické provedení.

K výše uvedeným informacím, získaným z německých zdrojů, přidáváme ještě vlastní zkušenost z ČR, získanou během naší činnosti. Často se totiž při snaze snížit náklady šetří právě na komponentech, které zajišťují kvalitu a hygienickou nezávadnost dešťové vody. V našich podkladech uvádíme 4 nutné fáze čištění dešťové vody:

  • Mechanická filtrace vody před nátokem do zásobníku, přičemž velikost ok filtru musí být řádově v desetinách milimetru.
  • Nátok vody do nádrže musí být proveden tak, aby nedocházelo k víření vody.
  • Odběr vody z nádrže plovoucím filtrem v optimální sací výšce.
  • Provedení přepadu nádrže tak, aby byly průběžně odstraňovány případné plovoucí nečistoty a zároveň nádrž byla chráněna před vniknutím malých hlodavců, například z kanalizace nebo vsakovacího tunelu.

Samozřejmou zásadou pro zachycování dešťové vody i k jiným účelům, než jenom zavlažování, je použití podzemních nádrží. V případě nádrží uvnitř budov je vhodné v místnosti s nádrží udržovat nižší teplotu, ideálně například ve sklepě, s teplotou do 15°C. Nadzemní nádrže, umístěné pod širým nebem, nejsou vhodné.

Při dodržení těchto zásad, jakož i dalších v ČR platných předpisů a norem (mimo jiné např. ČSN EN 1717 o ochraně vnitřního vodovodu) budete s kvalitou dešťové vody a ochraně pitné vody ve vašem objektu spokojeni. A budeme rádi, pokud k tomu využijete námi dodávané komponenty.

 

Literatura:

  • Portál TZB-info: ing.Denisa Dvořáková, Využívání dešťových vod, část I., Kvalita a čištění

https://voda.tzb-info.cz/destova-voda/3902-vyuzivani-destove-vody-i-kvalita-a-cisteni

 

  • Fachvereinigung Betriebs- und Regenwassernutzung e.V.: Regenwassernutzung im häuslichen Bereich – kein Gesundheitrisiko!

https://www.fbr.de/fileadmin/fbr-top_Reihe/fbr-top2.pdf

 

  • Umweltbundesamt: Regenwassernutzung, unsere Tipps.

https://www.umweltbundesamt.de/umwelttipps-fuer-den-alltag/garten-freizeit/regenwassernutzung#textpart-1

 

 

14.1.2019

Bc. Alena Doležalová

Dolium-tech s.r.o.

www.dolium-tech.cz

 

 

 

>>PDF ke stažení - Hygienické aspekty využití dešťové vody<<

Program Dešťovka nově pro každého, MŽP do programu navíc přidalo dalších 100 milionů korun

 
 
 25.09.2018   |   Tisková zpráva
Ministerstvo životního prostředí mění podmínky programu Dešťovka a přidává do něj dalších 100 milionů korun. Až 55 tisíc korun na zachytávání dešťové vody pro zalévání zahrady získají od 1. října 2018 domácnosti z celého Česka, nejen ty z úředně vyhlášených suchých oblastí. Nově se program Dešťovka také otevírá i lidem, kteří trvale žijí v rekreačních objektech.

Další mimořádně suchý rok mění podmínky dotačního programu Dešťovka. Program je společným projektem Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR na podporu lepšího hospodaření se srážkovou a odpadní vodou v domácnostech. Majitelé či stavitelé obytných domů díky němu mohou ušetřit až 105 tisíc korun. Příspěvek na nejjednodušší systém, kdy nádrž zachytává srážkovou vodu jen k zalévání zahrady, byl doposud určen pouze pro domácnosti z oblastí postižených kritickým nedostatkem pitné vody. Nově o něj mohou zažádat domácnosti z celé ČR.

„Letošní extrémně suchá sezóna ukázala, že nedostatkem vody je postižena v podstatě již celá republika. Letošní srpen byl třetím nejteplejším od roku 1961, zásoby podzemních vod ubývají, podobně je na tom i povrchová voda v řekách či přehradách. Celkový roční úhrn srážek sice výrazně neklesá, ale zásadně se mění rozložení srážek v roce, kdy extrémní sucha střídají silné přívalové lijáky. Musíme proto vodu lépe využívat pro různé účely. To znamená např. akumulovat srážkovou vodu, abychom ji mohli hospodárně využít v době sucha,“ uvádí ministr Richard Brabec. „Proto nabízíme možnost pořídit si dotovanou nádrž k zálivce zahrady všem majitelům obytných domů napříč celou republikou. Jestliže se mohly dosud o dotaci ucházet domácnosti zhruba z tisícovky obcí, nyní mají šanci i obyvatelé v dalších zhruba pěti tisících obcí,“ dodává ministr životního prostředí Richard Brabec. Výše příspěvku na nejjednodušší dotovaný systém se přitom může vyšplhat až na 55 tisíc korun.

Vedle toho program přispívá i na další dva systémy, díky kterým lze srážkovou vodou také splachovat nebo lze recyklovat odpadní vodu z domácnosti. Mohou o ně požádat majitelé stávajících domů i novostaveb opět z celé republiky a na jejich zprovoznění získají až 105 tisíc korun.

Podporu z dotačního programu Dešťovka rezort rozšiřuje nejen plošně, ale i co do spektra příjemců. Nově mohou žádat o příspěvek na kterýkoliv ze tří podporovaných systémů i majitelé obytných rekreačních domů. Objekty musí ale sloužit k trvalému rodinnému bydlení. „Naší ambicí je investovat každou korunu co nejefektivněji do celoročního využití jiných vodních zdrojů, než je pitná voda. Posíláme tedy dotace tam, kde lidé skutečně potřebují vodu každý den a kde je efekt vynaložených peněz a úspora vody největší,“ vysvětluje ministr Brabec.

Co bude muset v tomto případě žadatel doložit, upřesňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR, z jehož rozpočtu je program financován. „V případě rekreačních domů budou žadatelé předkládat jakýkoliv doklad o tom, že budova skutečně slouží k trvalému bydlení. Jde například o doklad o platbě za pravidelný odvoz odpadu, za spotřebu vody či energie. Případně bude možné doložit potvrzení starosty obce, že objekt žadatel užívá k trvalému bydlení. Potvrzení o trvalém bydlišti v tomto případě stačit nebude,“ říká Petr Valdman s tím, že program i nadále podporuje vedle majitelů rekreačních, rodinných a bytových domů, i vlastníky obytných částí zemědělských usedlostí.

Program od října přinese i několika dalších novinek. Dotaci bude možné uplatnit nejen na pořízení zcela nových nádrží, ale také na úpravu například nepoužívané jímky, do které lze následně srážkovou vodu zachytávat. Žadatelé, kteří budou systém instalovat do novostavby, budou mít nově na realizaci celého projektu dva roky. „K prodloužení lhůty jsme přistoupili z toho důvodu, aby stavitelé měli dostatek času na to zapsat stavbu do katastru nemovitostí,“ upřesňuje Petr Valdman a dodává, že se Fond stabilně snaží žadatelům zjednodušit a urychlit cestu k dotaci. Žadatelé budou moci například od října podat žádost s potřebnými dokumenty pouze elektronicky, přes informační systém programu nebo prostřednictvím datové schránky a ubyde dokumentů k doložení podpory.

Dotační program Dešťovka byl vyhlášen poprvé v dubnu 2017 v rámci Národního programu Životní prostředí. Na podporu udržitelného hospodaření s vodou zatím nabídl domácnostem celkově 340 milionů korun. „V současné době je v programu k dispozici zhruba polovina z původně vyhrazené alokace v druhé dotační výzvě, tedy 107 milionů korun. Dalších 100 milionů do programu přidáváme právě dnes. Čerpání budeme průběžně vyhodnocovat, a pokud bude potřeba, budeme hledat další finanční prostředky,“ shrnuje ministr Richard Brabec.

 

Zdroj: SFŽP   https://www.sfzp.cz/

Dešťovka se vrací. Nabídne dvojnásobný balík peněz a komfortnější administraci

07. 08. 2017

Příjem žádostí do druhého kola úspěšného dotačního programu na hospodaření s dešťovou a odpadní vodou v domácnostech Dešťovka začne ve čtvrtek 7. Září. Zcela nově je polovina financí určena výhradně pro suchem ohrožené oblasti. Typy podporovaných systémů i výše dotace zůstávají beze změny a mohou pokrýt až 50 procent výdajů. Jedna domácnost si tak může přijít až na 105 tisíc korun.

Po zkušenostech z prvního kola došlo k upřesnění definice tzv. suchých obcí. I pro druhé kolo Dešťovky platí, že se do suchých oblastí zařazují obce, které musely od roku 2014 zajistit pro své občany zásobování pitnou vodou cisternami, nebo zakázaly používat vodu na zalévání či napouštění bazénů, a to opakovaně minimálně ve dvou letech, či dlouhodobě minimálně na dobu tří měsíců v jednom roce. Nově však se na seznam suchých obcí dostanou také ty obce, které zákaz nevyhlásily veřejnou vyhláškou, ale jen například obecním rozhlasem či rozesláním hromadného e-mailu, a také obce bez veřejného vodovodu, kde starostové rovněž vyzvali občany k šetření s vodou.

Kompletní seznam obcí, kterých se bude tato situace týkat bude aktualizován na stránkách MŽP.

Druhou změnou je prodloužení lhůty na doložení jednoduchého odborného posudku a dalších příloh k žádosti. Místo 5 dnů budou mít nyní lidé až 30.

Své žádosti do druhé výzvy mohou zájemci o dotace podávat elektronicky od 7. září až do vyčerpání 240 milionové alokace. Uznatelnost výdajů zůstává zachována stejně jako v první výzvě od 27. dubna 2017, stejně jako roční lhůta na realizaci projektu od doby akceptace žádosti. Aplikace pro elektronický příjem žádostí a další podrobné informace o programu jsou pro žadatele k dispozici na webových stránkách programu www.dotacedestovka.cz.

 

Zdroj: https://www.mzp.cz/cz/news_170807_destovka2

MŽP vyhlásilo nový dotační program Dešťovka

Datum: 27.4.2017 

Autor: redakce, MŽP, ČTKNa lepší hospodaření s dešťovou vodou v domácnostech v rámci dotačního programu Dešťovka půjde 100 milionů korun. Lidé mohou podávat žádosti o dotaci od 29. května. Novinářům to dnes v Brně řekl ministr životního prostředí Richard Brabec.

Stát chce lidem přispět na systém, který využije dešťovou vodu třeba na splachování toalety nebo jako vodu užitkovou. Program je součástí koncepce státu v boji proti suchu. Podle Brabce vodní blahobyt skončil, ČR je dobře připravená na povodně, ale nikoliv na sucho. Jen v Praze se podle něj ročně při splachování WC vyplýtvá 12 miliard litrů pitné vody, což by celé Evropě stačilo na pití na pět dní. Sucha a povodně jsou součástí klimatických změn a extrémní výkyvy budou přibývat. Přes jarní deště je hladina podzemní vody v ČR pod normálem..

 

Žádosti budou přijímány od 29. 5. 2017 10:00. Žádosti do programu je možné podat kdykoliv, před zahájením, v průběhu či po dokončení realizace. Aby však mohl být výdaj považován za způsobilý, musí být uskutečněn po datu vyhlášení programu (27. 4. 2017) a nesmí být starší než 1 rok v okamžiku podání žádosti.

"Chytré hospodaření se srážkovými, ale i odpadními vodami je běžným standardem v západních zemích a naším cílem je zavést tento standard i do českých domácností," uvedl Brabec. Stát podpoří například pořízení zahradní nádrže nebo důmyslnější systémy na recyklaci odpadní vody z mytí, sprchování a její opětovné použití například na splachování toalety.

Dotace z programu mohou čerpat vlastníci i stavebníci všech obytných domů s výjimkou rekreačních. Stát podpoří zachytávání srážkové vody na zalévání zahrady, akumulaci srážkové vody pro splachování záchodů a využití přečištěné odpadní vody jako vody užitkové.

Dotace až 105 000 Kč (max. 50 %):

45 000 Kč (bez srážkové vody) / 60 000 Kč (se srážkovou vodou) – na pořízení a instalaci systému;
3 500 Kč/m3 celkového objemu nádrží;
10 000 Kč - na zpracování projektu.
 

"Většina srážkové vody u nás končí v kanalizacích a následně odtéká pryč z republiky. Naším úkolem je udržet tuto vodu v krajině a dál ji spolu s maximální recyklací využívat," uvedl ministr.

Výše dotace se pohybuje od 20.000 do 60.000 korun podle pořízené technologie. K této fixní části se připočítávají peníze na každý krychlový metr nádrže. Minimální velikost nádrže musí být dva metry krychlové. Dotace pokryje maximálně polovinu výdajů, mezi které lze zahrnout nákup zařízení, jeho instalaci, zemní práce i úpravu rozvodů.

 

Dešťovka - FAQ

"U projektů zaměřených na přečištění odpadních vod je součástí dotace i úhrada nákladů na projektovou dokumentaci ve výši 10.000 korun," uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Nejjednodušší část programu Dešťovka na využití srážkové vody pouze na zálivku zahrady bude dotována jen v místech výrazně postižených suchem, kde platí alespoň jedno z níže uvedených kritérií:

V obci bylo nutné od počátku roku 2014 alespoň jednou zajistit náhradní zásobování pitnou vodou přistavením mobilního zdroje nebo dovozem pitné vody do vodojemu zásobujícího místní vodovod, a to z důvodu nedostatku vody v obvykle používaném zdroji.
V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou opakovaně omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně ve dvou různých letech.
V obci bylo od roku 2014 místní vyhláškou dlouhodobě omezeno používání pitné vody z místního vodovodu, a to minimálně na dobu 3 měsíců v jednom roce.
Patří sem obce na Frýdeckomístecku, Vysočině nebo na Znojemsku. Z větších sídel jde například o Opočno nebo Český Rudolec. "Jsme obcí, která se za několik posledních let musela potýkat s nedostatkem vody. Cílem naší obce bude i v rámci tohoto programu poskytnout maximum informací, aby ho lidé mohli využít, stejně jako jsme to realizovali u kotlíkových dotací, v dotacích na nákup nádob na tříděný odpad," uvedl k novému programu Kamil Štětař, místostarosta obce Pivín. Podle ministra lidé díky novému systému podpory ušetří na nákladech za vodu, návratnost investice odhaduje u složitějších systémů od deseti let. Podrobnosti k programu jsou na webu dotacedestovka.cz.

Vláda začátkem roku schválila národní plán adaptace na změny klimatu. Víc než miliardu korun budou stát opatření, jež mají připravit Česko na klimatické změny. Strategický dokument má pomoci vypořádat se například se suchem, povodněmi i chránit lesy a vodní zdroje. Zvláštní opatření se mají týkat budov, aby se lépe přizpůsobily klimatickým změnám.

Vláda určila 50 prioritních opatření se 160 nejdůležitějšími úkoly. Aby byly úkoly splněny, bude podle plánu nutno přerozdělit peníze příslušných ministerstev nebo je přidat ze státního rozpočtu. Na opatření s prioritou jedna by mělo do roku 2020 jít až 834 milionů korun. Dalších zhruba 415 milionů Kč by připadlo na doplňková opatření již bez nároku na státní pokladnu.

Kontakty na pracoviště vyhlašovatele programu

13 krajských pracovišť Státního fondu životního prostředí ČR – možnost osobní konzultace
Zelená linka – volejte zdarma 800 260 500
E-mail – info@sfzp.cz

 

 Zdroj : http://voda.tzb-info.cz

Stát chystá novou dotaci, lidé šetřící vodu dostanou až 60 tisíc korun

14. února 2017  
 
Ministerstvo životního prostředí v dubnu spustí dotační program, díky kterému by mohli majitelé domů začít šetřit vodu. Třeba tím, že si na zahradu pořídí nádrž na dešťovou vodu nebo si doma přečistí vodu odtékající z odpadu umyvadla nebo pračky, se kterou pak budou splachovat záchod. Žadatelé od státu získají až 60 tisíc korun, píše MF DNES.

Stát na novou dotaci vyčlenil sto milionů korun. Dotace se dělí do tří kategorií, které se liší třeba podle množství darovaných peněz.


„U té nejzákladnější kategorie - což je pořízení nádrží na zahradu o objemu alespoň dvou tisíc litrů, do nichž při deštích lidé svedou vodua tou pak budou při suchu zalévat - bude spoluúčast státu padesát procent. A to nejen na koupi nádrže, ale i na projekt, instalaci, čerpadlo nebo rozvody. Nejvýše však dvacet tisíc korun,“ upřesnil ministr životního prostředí Richard Brabec pro MF DNES.

Peníze v této kategorii dostanou pouze lidé žijících v místech, která v posledních letech opakovaně trpěla nedostatkem pitné vody. Zvýhodněny budou i obce, kde platí zákazy zalévání či napouštění bazénů.

60 tisíc na vodu


Na další dvě kategorie dosáhnou i lidé z jiných oblastí, vyžadují však stavební zásahy v domě. To proto, že je potřeba rozvést samostatné trubky či osadit technologie, aby lidé mohli využívat dešťovou vodu nebo vyčištěnou odpadní voduz van a umyvadel třeba ke splachování. V těchto případech budou mít žadatelé nárok na až trojnásobně vyšší částku.

Ministr Brabec splachování pitnou vodou podle MF DNES označuje za „barbarství“. Odhaduje, že jeden dům se zahradou může ušetřit až sto tisíc litrů pitné vody za rok. Podle světového odborníka na čištění odpadních vod profesora Jiřího Wannera bude úspora menší - průměrná domácnost by mohla ušetřit zhruba čtyřicet tisíc litrů vody za rok a stlačit účty od vodáren o čtvrtinu.

Věděli jste kolik vody se dá uspořit vody?

6.1.2017

Kdo by se bál nabírání vody a přenášení těžkých konví, jistě jej potěší zpráva, že díky našemu systému už dnes nic takového není nutné. Jsou zde kohouty pro plnění konví a lze na ně připojit téměř jakoukoliv zahradní techniku. Potřebovat budeme dále svodový sběrač s filtrem, hadici a malé ponorné čerpadlo.Mnoho majitelů objektů počítá s využitím dešťové vody již ve fázi projektování. Výjimkou není samostatný domovní rozvod užitkové vody. Do něj je voda čerpána domácí vodárnou, a to z plastových zásobníků umístěných na zahradě, ve sklepě nebo dokonce pod povrchem země. V tomto případě jsou ale větší nároky na čistotu vody a v okapech i svodech musí být umístěny filtry. Pro případ sucha nesmíme zapomenout na připojení na vodovodní síť.

Ucpávání svodů zabrání okapové lapače listí v podobě speciálních filtrů. Praktické jsou sběrače, které vodu odvádějí ze svodových rour do zásobníků nebo sudů. Dají se převést i na zimní provoz, aby voda nevtékala v mrazu do sudu a zde nezamrzla, ale přímo do odpadu.

28.12.2016

Nenechte utéct dešťovou vodu do kanálu

Mít zahradu a nevyužít dešťovou vodu? To by bylo přeci nerozumné. Svedením dešťové vody do nádrže či sudu budete mít dostatek vody pro zavlažování menší zahrady a trávníku. Můžete tak ušetřit na vodném a stočném. Dešťová voda je měkčí a hodí se nejen k zavlažování, protože je mnohem prospěšnější pro vše „zelené“, než ta z veřejného vodovodu nebo studny, ale i jako užitková voda k mytí, splachování WC a praní. Určitě oceníte i zahradní sprchu.Vyhnout bychom se měli použití vody ze střech s dehtovou lepenkou nebo na třených barvami s příměsí olova. Dešťovou vodu je nejlépe sbírat ze střechy přímo do sběrných nádrží.

Vytvořte si  web zdarma